OBLASTNÍ PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA VYŠKOV
příspěvková organizace 

 přepnout jazyk - angličtina

14 čvc

Myšlenkové mapy pro děti – efektivní učení

 

Učení je činnost, která nás provází celý život, ať už vědomě, nebo nevědomě. Náš mozek se stále učí, stále reaguje na měnící se prostředí, zážitky a situace. Často nás nikdo neučí, jak se máme učit, získáváme návyky z rodiny, ze školy, od kamarádů. Něco nám jde, něco ne. Když nám to jde, většinou nezkoumáme, proč nám to jde. Když nám to nejde, o to méně se chce člověku nad tím přemýšlet. Přesto i učení je dovednost, kterou se lze učit i naučit. Je možné zjistit, co a proč nám nejde, a používat postupy, pomůcky, budovat návyky a pracovat s motivací a disciplínou tak, aby naše činnost byla skutečně efektivní učení, které přinese své výsledky.

Dokonalý návod na to, jak se efektivně učit neexistuje.  Existují alespoň rady, jak se efektivnímu učení co nejvíce přiblížit. Zde alespoň pár z nich.

- Opakujte si probrané učivo průběžně, stačí si ho připomenout v několika minutách, ale pravidelně. Bez účinného opakování zapomenete osmdesát procent nově nastudované látky během jednoho dne.

- Od začátku školního roku by se mělo stát vaším zvykem zopakovat si hned vše, co jste ten den dělali ve škole. Není-li vám něco úplně jasné, zeptejte se kamarádů nebo požádejte rodiče o vysvětlení, nenechávejte nepochopené učivo bez povšimnutí.

- Zopakujete-li si látku celkem pětkrát, vaše paměť dokáže uchovat tyto informace ve vašem mozku navždy!

Princip pětinásobného opakování:

1. opakování -  přibližně hodinu po naučení se nebo přečtení látky

2. opakování -  následující den

3. opakování -  o týden později

4. opakování -  o měsíc později

5. opakování -  po půl roce

 

- Více času věnujte svým slabším předmětům a opakujte si je častěji.

- K předmětu si vyhledávejte i jiné zdroje informací, než je školní učebnice (webové stránky, časopisy, knihy, televizní pořady) – rozšíří to vaše znalosti a udrží váš zájem.

- Když se naučíte/zopakujete, co jste si naplánovali, udělejte si malou přestávku (5 – 10 minut), pak se k učení/opakování vraťte. Přestávky zařazujte pravidelně, cca po každé půlhodině, jsou důležité, pomáhají udržet pozornost.

- Čím méně věcí a nepořádku vás bude při učení rozptylovat, tím lépe. Pozor na pokušení - mobilní telefon, počítač a televizi.

- Nezapomínejte také na dostatek spánku a odpočinku, odpočívejte aktivně, hýbejte se, pěstujte pravidelně nějaký sport. Deficit spánku, odpočinku a přestávek během učení může efekt učení značně oslabit.

Když mozku nepomůžete, pracuje jen napůl!

-          obecně při učení používáme více levou polovinu mozku (přemýšlení o slovech, číslech, seznamech), pravá polovina (představivost) „lenoší“

-          pokud použijete obě poloviny mozku, naučíte se látku rychleji a déle si ji zapamatujete

-          nabídněte proto svému mozku kromě běžných řádků textu a seznamů slov i barvy a obrázky, využijte pravou polovinu mozku pomocí kreslení obrázků a používání barev, mozek si je tak snáze zapamatuje a následně pak i fakta a myšlenky, které s nimi spojíte

-          jeden obrázek vydá za tisíc slov!!!

Efektivnímu učení může napomoci myšlenková mapa.

Myšlenková mapa je grafické uspořádání slov a pojmů a souvislostí mezi nimi, případně doplněné obrázky. Můžeme si ji představit jako hodně rozvětvený strom nebo pavouka se spoustou noh. Kmen stromu nebo tělo pavouka přestavuje hlavní téma či myšlenku, okolo něj pak vypisujeme nebo kreslíme související témata či myšlenky podle stupně jejich důležitosti. Ty nejpodstatnější nejblíže, méně podstatné dále. Témata se graficky propojují čárami, šipkami, až vznikne rozvětvená mapa, která všechny pojmy spojí do logických souvislostí. Právě struktura mapy nám pomáhá si utřídit, co je důležité více a co méně, co s čím souvisí, a co z čeho vychází i to, jak to vnímáme my sami. Pomáhá nám s procesem pochopení i učení.

 

Např. Hlavní téma - obrázek lidské postavy/nápis Lidské tělo. V nejbližším okruhu bude popis jeho částí (ruce, nohy), v dalším sledu pak třeba vnitřní struktura (kosti, vnitřní orgány), další okruh může tvořit popis funkcí jednotlivých orgánů.

 

S myšlenkovými mapami zvládnete učení snadno, pomohou vám:

-          utřídit myšlenky a informace

-          pamatovat si

-          soustředit se

-          být kreativní

-          používat svou představivost

-          chápat

-          dělat si poznámky

-          udržet zájem

Jak na to?

-          myšlenkové mapy se vytvářejí snadno

-          potřebujete čistý list papíru, barevné tužky a vlastní mozek!

-          začněte od středu papíru, aby bylo možno přidávat myšlenková vlákna všemi směry

-          nebojte se kreslit, obrázek je často názornější než slovo, zapomeňte na to, že neumíte kreslit, kreslit umí všichni!

-     nevěnujte pozornost přesnosti obrázků, hlavně je dělejte co nejbarevnější a nejživější, dopřejte své představivosti plnou volnost ím zajímavější mapa bude, tím lépe si obsažené údaje         zapamatujete)

-          v případě psaní buďte struční, slova se pamatují lépe než dlouhé věty

Výhodou myšlenkové mapy je její přehlednost, zachycuje podrobnosti v celku a pomáhá tak najít komplexní pohled a pochopit souvislosti. Nevýhodou je omezená kapacita informací, které lze do mapy vložit. Pokud bychom do ní včleňovali dlouhé texty, ztrácí svůj význam. Mapy také vyhovují spíše lidem s vizuálním typem paměti a bývá srozumitelná především autorovi, ostatní ji mohou považovat za nepřehlednou, proto pro vyměňování mezi spolužáky tak nemusí být zrovna vhodnou pomůckou.

Příklad tvorby myšlenkové mapy

1. krok

První je téma  - centrální bod, ze kterého vychází všechny větve. Jeho volba by měla charakterizovat celé téma, hlavní myšlenku nebo cíl mentální mapy.


2. krok

Potom se vytvoří první linie – hlavní větve. Klíčové body, hlavní členění, nejdůležitější oblasti atp.

 

3. krok

Další větve více členící a blíže definující hlavní oblasti. Problém (téma) se rozpadá na detailnější části.

 

 

4. krok

Dodání obrázků, grafiky, úprava struktury barev, někdy přidání dalších větví (nebo naopak ubrání atp.) Konečná úprava je stejně důležitá jako celý proces. Detaily tvoří celek.


 

Tím to ovšem nekončí. Aby byla myšlenková mapa opravdu užitečná, a ne jenom obrázek, který je hned po dokončení zapomenut, je třeba naučit děti s mapou dále pracovat. Popovídat si o nakresleném či zapsaném, co tam je a proč. Proč zrovna toto patří sem a ne jinam. A co z toho plyne. Právě tato fáze je velmi užitečná a završuje proces učení a zapamatování. Děti se tak naučí postup, který později budou umět zopakovat a v jiné podobě znovu použít, např. u jiného tématu.

Pozor – zcela zásadní je prvek aktivity. Jakmile je dítě jen pasivní příjemce cizí mapy (jen jí opíše, obkreslí) – přestává být pomůcka efektivní. Užitek nastává opravdu jen v okamžiku, kdy si každý vytvoří svoji vlastní mapu. Pak si nejen více zapamatuje, ale i na delší dobu.

Více k tématu „Jak učit děti práci s myšlenkovou mapou“ na: https://tchiboblog.cz/myslenkove-mapy-jak-s-nimi-zacit/. Další příklady myšlenkových map pak ke zhlédnutí v níže uvedené, skvěle zpracované, knize Tony Buzana.

 

Zpracovala: Mgr. Pavlína Kryštofová

 

Zdroje:

Buzan Tony: Myšlenkové mapy pro děti. BizBooks, Brno  2014

https://www.maminka.cz/clanek/jak-naucit-deti-vytvaret-myslenkove-mapy

https://tchiboblog.cz/myslenkove-mapy-jak-s-nimi-zacit/

https://www.vysokeskoly.cz/clanek/s-technikami-efektivniho-uceni-se-zacnete-seznamovat-s-predstihem

https://efektivniuceni.cz/

https://www.zivotbezhranic.cz/7-tipu-jak-se-spravne-ucit-pro-efektivni-uceni/#axzz6IlQtDH9y