Konceptu Mindfulness (všímavosti) přinesl popularitu i vědecké uznání lékař a spisovatel John Kabat-Zinn díky svému léčebnému programu snižování stresu pomocí všímavosti (Stixrud & Johnson, 2019). 

Základem programu je důsledný a systematický výcvik všímavosti, což je druh meditace, který se původně vyvinul na asijských buddhistických školách (Kabat Zinn & Válek, 2016). Meditace nejsou žádné ezoterické nebo náročné praktiky a techniky. Jde v nich hlavně o to být přítomný (Černý & Grofová, 2017). Kabat-Zinn definuje všímavost jako: „věnování pozornosti něčemu určitým způsobem, úmyslně, v přítomnosti a nehodnotícím způsobem“.  Všímavost je neposuzující uvědomování každého okamžiku. Všímavost rozvíjíme tak, že záměrně věnujeme pozornost věcem, na které běžně ani na okamžik nepomyslíme (Kabat Zinn & Válek, 2016).  

Všímavost můžeme praktikovat tak, že zaměřujeme své uvědomění na dech a všímáme si přicházejících pocitů a myšlenek. Cílem je soustředit se na prožitek přítomného okamžiku, bez jakéhokoliv posuzování či reagování. Pozorujete obsah svých myšlenek a také své reakce na ně. Všímavost zahrnuje řadu technik vyučovaných mnoha různými způsoby (Stixrud & Johnson, 2019).

Proč rozvíjet všímavost u dětí?

Rozvíjením všímavosti se děti učí dovednostem, které jim pomáhají uvolnit a uklidnit se, být pozornější vůči svému vnitřnímu prožívání i vnějšímu světu. Také si všímat toho, jak emoce samy od sebe přicházejí a když jim nebráníme, tak zase odejdou. Všímat si souvislostí mezi svým jednáním a jeho důsledky, a žít tak více v harmonii ve vztazích s ostatními lidmi a svým okolím. Díky cvičení všímavosti jsou tak děti vnímavější vůči sobě i ostatním (Černý & Grofová, 2017).

Výzkum vlivu všímavosti je teprve v počátcích, ale dosavadní studie naznačují, že by použití těchto praktik u dětí ve školním věku mohlo snížit míru stresu, agrese a sociální úzkosti, zlepšovat exekutivní funkce, jako je inhibice (schopnost nejednat, tj. utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu) a pracovní paměť (Stixrud & Johnson, 2019). Mindfulness dokáže v různých směrech zlepšit život dětí a dospívajících. Výzkum ukazuje, že přínosy mindfulness (dle Burdick, 2019) zahrnují:

-                     Zlepšení ovládání emocí;

-                     Zlepšení sociálních dovedností,

-                     Zlepšení v zaměřování pozornosti;

-                     Zlepšení pracovní paměti a schopnosti plánování a organizování;

-                     Zvýšení sebevědomí;

-                     Zvýšení pocitu klidu, uvolnění a sebepřijetí;

-                     Zlepšení kvality spánku;

-                     Snížení testové úzkosti;

-                     Snížení výskytu chování souvisejícího s ADHD – hyperaktivity a impulzivity

-                     Snížení výskytu negativních afektů a emocí;

-                     Snížení úzkosti a zlepšení deprese;

-                     Méně potíží se zvládáním hněvu a problémovým chováním.

Techniky Mindfulness

Základní technikou mindfulness je sledování dechu: dítě si může sednout nebo lehnout, dát si třeba ruku nebo malý předmět na břicho, a sledovat jak se ruka nebo malý předmět pohybuje v závislosti na nádechu a výdechu - jak se jeho tělo hýbe při dýchání. Důležité je se napojit na svoje dýchání tak, jak se v těle děje. Nijak ho neměnit, ale zaměřit se pouze na přirozený dech. Tím tak zklidní „myslící“ systém mozku. Toto cvičení vede dle Stehlíkové (2018) ke zklidnění, většímu porozumění sobě samému, k většímu sebeuvědomění a také k méně impulsivnímu jednání v situacích každodenního života.

Existuje celá řada technik, které mohou rodiče i děti společně praktikovat. Při výběru technik je důležité respektovat věk, případně techniky jejich věku přizpůsobit.  Když vedeme děti do světa všímavosti = bdělé pozornosti, je důležité mít na paměti několik zásad. Děti nikdy k meditaci ani k cvičením nenutíme. Některé děti to láká, některým to nic neříká. Je důležité jejich volbu respektovat. Přesvědčení dospělého, že dětem meditace pomůže, nestačí. Děti musejí cítit svou vlastní motivaci meditaci zkusit, jinak ji budou vnímat jako nepříjemnost nebo trest. Dříve než začnete cvičit meditační techniky se svými dětmi, je užitečné si je nejdříve vyzkoušet na vlastní kůži a více než jednou (Černý & Grofová, 2017).

Kde se dozvědět víc?

Pokud vás koncept Mindfulness zaujal a rozhodli jste se všímavost začlenit do vašich životů, přidávám tipy na výborné knihy, které obsahují různé techniky včetně návodů na jejich praktikování a návrhů, jak představit a vysvětlit všímavost dětem:

·                    Burdick, Debra: Mindfulness  u dětí a dospívajících - 154 technik a aktivit.

·                    Snelová, Eline: Klidně a pozorně jako žabka: Cvičení mindfulness pro děti a jejich rodiče

·                    Snelová Eline: Zachovejte klid, vaše žabka dospívá: Cvičení mindfulness pro rodiče a jejich teenagery

·                    Černý Vojtěch, Grofová Kateřina: Děti a emoce: učíme děti vnímat, poznávat a pracovat se svými pocity.

Zdroje:

Černý, V., & Grofová, K. (2017). Děti a emoce: učíme děti vnímat, poznávat a pracovat se svými pocity (2., doplněné vydání). Edika.

Burdick, D. E. (2019). Mindfulness u dětí a dospívajících: 154 technik a aktivit. Grada Publishing.

Kabat-Zinn, J., & Válek, L. (2016). Život samá pohroma: jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli. Jan Melvil Publishing.

Stehlíková, M. (2018). Nadané dítě: jak mu pomoci ke štěstí a úspěchu. Grada.

Stixrud, W. R., & Johnson, N. (2019). Dítě na vlastní pohon: proč svěřit svým potomkům více kontroly nad životem. Jan Melvil Publishing.

 Zpracovala: Mgr. Daniela Němcová